Okno příležitostí, co to je?
Okno příležitostí (neboli Window of Opportunity) označuje období prvních let života, kdy se intenzivně vyvíjí mozek a vznikají zdravé návyky, které ovlivňují zbytek života a je pro něj velmi důležitý. Mnoho pohledů na vývoj člověka pracuje s názorem, že se v prvních letech života člověk nejlépe učí a jeho mozek je schopný vstřebat nejvíce informací.
Již jsem zde o tomto období psal v souvislosti s takzvanými Prvotními otisky. Prosím, tyto dva pojmy si nezaměňujte. Ačkoliv mají oba celoživotní vliv na jednotlivce – na někoho spíše pozitivní, na někoho opačný – Prvotní otisky se věnují traumatickým stopám, vzpomínkám a prožitkům. Okno příležitostí se týká primárně formování návyků.
Zde máme, na rozdíl od Prvotních – Limbických otisků, větší možnost pomoci našim dětem s jejich formováním, aby z nich v dospělosti vyrostla zdravá osobnost.
Jak dlouho trvá "Okno příležitostí"?
Okno příležitosti je omezený čas, kdy je možné stimulovat určité nervové oblasti a zde vytvářená nervová spojení, budovat zdravé návyky pro následující život. Jelikož je to "omezený" čas, jak dlouho tento čas trvá? Jak dlouho je otevřeno toto okno do světa příležitostí?
Zde se názory na přesný čas trochu rozcházejí. Každopádně jde o období, kdy se mozek intenzivně formuje a vyvíjí. Všichni, kdo s tímto fenoménem pracují, udávají jako začátek narození (ačkoliv to může být již v době prenatální). Některé prameny udávají následných 1000 dní od narození, některé 5 let, některé až 10. Já bych viděl nejzásadnější dobu od prenatálního období do 5 let. Pak už se toto okno pomalu zavírá.
Pokud nedojde k vytvoření zdravých návyků v tomto čase, odborníci se spíše shodují, že tuto ztrátu už nepůjde nikdy dohnat. Nebyl bych až tak fatální – určitě je šance se s tímto handicapem v dospělosti vyrovnat, ale bude to stát mnoho úsilí a sebekázně. Nějaké, ač omezené, dopady mohou být člověkem vnímány (psychické a časem i fyzické dopady).
Jakých návyků se Okno příležitostí týká?
Jde o návyky:
- Sociální (vztahy k rodičům, sourozencům a širší společnosti).
- Zdravý přístup k sobě a zdravé sebevnímání.
- Návyky týkající se zdravého životního stylu (stravování, sport).
- Dále pak návyky zdravého vnímání materiálních hodnot.
- Zdravého prožívání emocí.
- A možná byste doplnili i další.
Jak tedy vidíte, je to hlavně v kompetenci rodičů, co chtějí svým dětem předat do života. Že zde není prostor pro psychology nebo kouče? Opak je pravdou. Pokud si uvědomujete, že vaše návyky, řešení různých životních situací nebo přístup k sobě není úplně v pořádku, můžete pomocí těchto lidí eliminovat to, abyste předali svým dětem stejné návyky a řekněme nedostatky.
O tomto fenoménu by bylo možné napsat ještě mnoho řádků, ale v případě potřeby si můžete další informace dohledat na internetu, ale spíše v literatuře.