Impulzivní chování - reakce

22.11.2022
S inpulzivními reakcemi se můžeme naučit pracovat
S inpulzivními reakcemi se můžeme naučit pracovat

Proč v důležitých situacích reagujeme jinak, než bychom chtěli nebo víme, že tak reagovat není nutné? Proč tak jedná partner nebo děti?

Možná jste si tuto otázku již někdy položili. Vaše reakce ve vztazích, komunikaci, běžných každodenních situacích bývá zbytečně přehnaná, neodpovídá tomu, jak byste reagovat chtěli. Mnohdy se z ničeho nic cítíte smutní, zklamaní, ztratíte energii. Dalším projevem můžou být neadekvátní emoce, střet nebo naopak přicházející rezignace a pasivita. Když se následně nad touto reakcí zamyslíte, nevidíte vůbec důvod toto prožívat. Hlava ví, že se nic neděje, že Vám nic nehrozí. Může vás o tom přesvědčovat okolí, že se mu to nelíbí, ale prostě z nějakého důvodu reagujete jinak a třeba to není úplně poprvé.

Proč to tedy je? Můžeme v sobě nést dávná neuvědomovaná zranění, vzpomínky (pracuji s nimi formou tzv. Prvotních otisků), často můžeme nést tzv. přenesená traumata našich rodičů nebo i generací nám vzdálenějších (samozřejmě jsou možné i další příčiny). Tyto rané neuvědomované zkušenosti a jejich prožívání o sobě dají vědět, pokud rezonují s tím, co se kolem nás děje v současnosti. Nemusí se nás to bezprostředně týkat. Mohou to být hádky nebo násilí u sousedů, společenská nálada, hlavně obrazové zprávy v televizi a mnohé další. Asi nemusíme chodit daleko, to, co můžeme vnímat kolem sebe za poslední roky, je dostatečně vypovídající. Nejen z tohoto důvodu je pak někdo citlivější na situace kolem nás, a může reagovat poněkud přehnaně. To platí u partnera nebo dětí.

Co s tím? Určitě platí, že z dlouhodobějšího hlediska je třeba se vyrovnat s těmito dávnými prožitky, dát do harmonie život nejen v raném stádiu, ale i v současnosti. Na to mnohdy není čas, možnosti, prostě je jen potřeba se teď cítit lépe, lépe zvládat současné situace a výzvy. I v těchto případech je pomoc možná. Je možné pomoci i dětem, u partnera, pokud řešení odmítá je to složitější.

Práce například s Prvotními otisky propojuje nejen reakce v rovině duchovní, psychické nebo emoční, ale tyto oblasti propojuje i s dopady na fyzické zdraví. To znamená reakci našeho těla hormonální, svalovou nebo nervovou. Stává se, že nás v těchto momentech nezradí jen psychika, ale i tělo. Někdo může mít reakce jen v rovině fyzické, asi to znáte, bolest hlavy, slabost, ztráta vitality, nevolnost, neklid a jiné. Někoho zasahují potíže i v oblasti emoční nebo duševní. Každý problém, situace má určitě řešení.